Úspěšná zahradní sezóna: Jak zvýšit klíčivost semen?

Chystáte se letos osít své políčko nebo přivést k životu pár sazenic rajčat z nádob na balkonu svého bytu?

Možná vás napadlo, že si opět vyšperkujete svůj zdravý jídelníček vlastními potravinami vypěstovanými z prověřených a dostupných semen zeleniny na trhu. Zjistili jste si, jakou zeleninu jíst každý den i jaká zelenina je nejzdravější pro lidský organismus. Už jste navštívili svůj oblíbený hobby market nebo jiný obchod s potřebami pro zahrádkáře a kutily zkraje roku, ale stále jste se nerozhodli, kterou odrůdu oblíbené zeleniny zvolit tak, aby byla co nejodolnější, nejlepší a v případě například paprik nebo rajčat také nejsladší. Při výběru semen zeleniny se vyplácí jejich znalost i představa, zda vybraná odrůda je opravdu top.

Čím se liší různá semena zeleniny a jak vybrat tu správnou odrůdu třeba do zahrady?

Skvělou výhodou je, že se na trhu nachází dostatek semen nejznámějších druhů zeleniny jako: saláty, okurky, rajčata, papriky, a to jak standardních, tak těch šlechtěných pod označením F1. Tento symbol odkazuje k tomu tomu, aby se zákazník informoval, že se užitkové vlastnosti dané odrůdy zeleniny zvýraznily, a to např. chuť a odolnost proti hnilobě či plísním, anebo došlo k celkovému zlepšení výnosu konkrétního typu zeleniny. K tomu dochází na základě zkřížení dvou i více různých druhů.

Na začátku je dobré si uvědomit, co vůbec chceme pěstovat na zahradě, ve skleníku, na balkoně, v truhlíku anebo v květináčích. Tím se dopředu ví, jaká  plocha se uvolní rostlinám.

Následně je dobré se zamyslet, jaká sklizeň se očekává na ploše, která je k dispozici a podle typu odrůdy si vybrat ty běžné nebo šlechtěné odrůdy F1.

Výběr základní zeleniny se rozlišuje podle známých parametrů:

Listová – salát, špenát, mangold, polníček, kadeřávek. Listová zelenina patří mezi nejzdravější nejen kvůli obsahu kyseliny listové, ale i díky výraznému množství vitamínů A, C, E a skupiny B. Navíc obsahuje různé množství minerálů jako: hořčík (Mg), železo (Fe), selen (Se), zinek (Zn), fosfor (P) a jiné. Myslete na to, až budete připravovat chutnou a zdravou přílohu k hlavnímu jídlu.

Naťová – pažitka. Obsahuje cenné vitamíny C, B2, podporuje trávení, cibulové aroma, příbuzná česneku.

Košťálová – zelí, brokolice, kapusta (růžičková), kedluben, květák. Košťálová zelenina obsahuje patrně nejvíce vitamínů a minerálů ze všech druhů zeleniny. Nedoporučuje se opovrhovat touto zeleninou, která má mimo jiné antimikrobiální, antidepresivní a protinádorové účinky. Zařazení do jídelníčku působí preventivně.

Soukromý archiv:

Sazeničky kedlubny, Husova 565, Mnichovice, 251 64

Plodová – rajče, paprika, lilek, brambory, kukuřice. U plodové zeleniny se konzumují její plody, které vznikají po oplození květů příslušné rostliny. U oblíbených rajčat zaujme významné množství draslíku a železa a vitamínů A, C, K, E. Draslík ovlivňuje činnost srdce i krevní tlak, železo posiluje imunitní systém a podílí se na tvorbě červeného krevního barviva – hemoglobinu. V paprikách se zase nachází hořčík, který je nepostradatelný pro zdravý vývoj kostí a nervové soustavy.

Tykvovitá – cuketa, dýně, okurky. Pro tento typ zeleniny je příznačné, že nevytváří vysoké keříky, ale patří mezi půdopokryvné rostliny. Mezi nejznámější tykvovitou zeleninu patří dýně, kterou je dobré sklízet, až když zaschne stopka. Tím se signalizuje, že je plodina zralá. Tato zelenina je prospěšná zejména pro trávicí soustavu, kdy zmírňuje překyselení žaludku a pročišťuje střeva. Obsahuje vitamíny A, C a některé ze skupiny B. Zároveň je zdrojem luteinu, což je poměrně známý antioxidant, který zlepšuje stav zraku.

Cibulová – cibule, česnek, pór. Cibulová zelenina patří k nejoblíbenějšímu a nejrozšířenějšímu typu zeleniny v tuzemsku. Tato zelenina má široké využití v kuchyni a uplatňuje se při přípravě mnoha pokrmů. Je známá pro své specifické silice, které mají antibakteriální vlastnosti. Proto působí preventivně i proti nachlazení a dalším onemocněním. Cibule a česnek patří k tradičním přírodním antibiotikům, která jsou stále hojně pěstovaná a zastoupená snad v každé domácnosti. Cibulová šťáva, kterou lze připravit do deseti minut smícháním pokrájené cibule s trochou cukru, se osobně dobře osvědčuje jako prevence před chřipkovými viry na konci roku.

Faktory, které ovlivňují budoucí zeleninové výnosy, lze podpořit nebo odvrátit již na samém počátku vysévání. Úvodem je proto důležité si uvědomit, že většina semen nebude klíčit navěky. Obstarání kvalitních semen zeleniny tak zamezuje počátečnímu zklamání. Aby se předešlo problémům, které někdy doprovází klíčení semen, všímáme si toho, že:

1. Nedostatek vzduchu způsobuje rychlý zánik semen. Při klíčení semena vyžadují dostatek vzduchu v půdě nebo v substrátu, proto je přemokřená a těžká zem nevhodná. Někdy se naklíčení uspíší tím, že se semena nechají máčet 24 hodin ve vodě. Ta kvalitní klesnou ke dnu. Celkově semena nesmí být ponořená ve vodě déle než 1 den. Po delší době hrozí, že se udusí a nevyklíčí.

2. Špatná teplota výrazně ovlivňuje výsledek klíčení semínek. Většina druhů zeleniny klíčí nejspolehlivěji při teplotě 25 °C. Při nízké teplotě semena vyklíčí jen pomalu. U listové zeleniny lze ale očekávat semenáčky i při 15°C. U plodové zeleniny naopak až při teplotě 30°C. Každopádně je dobré si pamatovat, že každé semeno reaguje na teplotu určitým způsobem, a proto je lepší udržovat optimální teplotu pro konkrétní druh.

3. Příliš stará semena neslibují mnoho úrody. Životaschopnost semen je rozdílná u různých druhů rostlin. Obecně platí, že sucho a chlad jsou při skladování velmi důležité. Většinou se pěstitel řídí údaji o trvanlivosti na druhé straně obalu se semínky. Někdy se ovšem může stát, že dobře vyklíčí i ta prošlá, ačkoli uvedená životnost semen je již nějaký rok za zenitem. Vše záleží na způsobu skladování, který životnost semen prodlužuje, ale i zkracuje.